V lese, daleko od lidí, žije malá společnost drobných tvorů s bledou tváří a velkýma černýma očima. Lidé je nikdy neviděli, tak hluboko do stínu hvozdu se nikdy nevydávají. Jsou tam sami, žijí pouze s divokou lesní zvěří, starají se o ni. Žijí v harmonii, šťastně a s čistým, hlubokým klidem v duši. Máme jim závidět? Můžeme snad? My přece máme všechno, nebo ne?

Nebo nám snad něco chybí? Čas? Zdraví? Fantasie...?

constricted: Já chodívám pomalu, tiše a oči mívám otevřeny široko. Bojím se něco přehlédnout a bojím se zapomenout. Nicméně Sierro, musím vymyslet "Příruční slovník a průvodce po blogu sierry když dochází slova." Ta písnička na mém blogu je z filmu hodiny, jsem do ní zamilovaná a pokud chceš, mohu ti ji poslat přes e-mail. Pokud chceš tuto písničku na blog klikni na mém blogu pod to malý rádio dole na tlačítko "Create..." dál už to asi poznáš sama a jestli ne, tak klidně volej pomoc. Snad tě uslyším.