V lese, daleko od lidí, žije malá společnost drobných tvorů s bledou tváří a velkýma černýma očima. Lidé je nikdy neviděli, tak hluboko do stínu hvozdu se nikdy nevydávají. Jsou tam sami, žijí pouze s divokou lesní zvěří, starají se o ni. Žijí v harmonii, šťastně a s čistým, hlubokým klidem v duši. Máme jim závidět? Můžeme snad? My přece máme všechno, nebo ne?
Nebo nám snad něco chybí? Čas? Zdraví? Fantasie...?
#tobereadlist pro rok 2026 📚 Zakládám si tradici, tbr list s příchodem jara. Takže naprosto logické a opodstatněné postování v březnu. 🤣 Loňský rok jsem...