V lese, daleko od lidí, žije malá společnost drobných tvorů s bledou tváří a velkýma černýma očima. Lidé je nikdy neviděli, tak hluboko do stínu hvozdu se nikdy nevydávají. Jsou tam sami, žijí pouze s divokou lesní zvěří, starají se o ni. Žijí v harmonii, šťastně a s čistým, hlubokým klidem v duši. Máme jim závidět? Můžeme snad? My přece máme všechno, nebo ne?

Nebo nám snad něco chybí? Čas? Zdraví? Fantasie...?

moira: kdybych si to nemyslela, psala bych to? Kdyby jsi nepsala dobře, tak bych tu ani nechodila!! a proč se tak ptáš? nebo nic neříkej... a piš!