V lese, daleko od lidí, žije malá společnost drobných tvorů s bledou tváří a velkýma černýma očima. Lidé je nikdy neviděli, tak hluboko do stínu hvozdu se nikdy nevydávají. Jsou tam sami, žijí pouze s divokou lesní zvěří, starají se o ni. Žijí v harmonii, šťastně a s čistým, hlubokým klidem v duši. Máme jim závidět? Můžeme snad? My přece máme všechno, nebo ne?

Nebo nám snad něco chybí? Čas? Zdraví? Fantasie...?

bajulka: Hrozně se mi líbí ten text co máš v profilu, chybí nám všechno, ale co s tím naděláš.
Jinak omlouvám se, že to píšu jako kometář k článku, ale nevěděla jsem kam to mám napsat...působivé...to všechno...