Sierra
V lese, daleko od lidí, žije malá společnost drobných tvorů s bledou tváří a velkýma černýma očima. Lidé je nikdy neviděli, tak hluboko do stínu hvozdu se nikdy nevydávají. Jsou tam sami, žijí pouze s divokou lesní zvěří, starají se o ni. Žijí v harmonii, šťastně a s čistým, hlubokým klidem v duši. Máme jim závidět? Můžeme snad? My přece máme všechno, nebo ne?
Nebo nám snad něco chybí? Čas? Zdraví? Fantasie...?
Bublina
Studená,
s peřinou od slunce,
průhledná,
ve snové korunce.
lehounká,
poletí do nebe, bublina,
s láskou jen pro tebe.
Někdy má člověk pocit, že se vznáší v bublině. Je to nádherný pocit. Ostatní bublinu ale nevidí a proto ji často odfouknou jako něco malicherného a nedůležitého. Až pozbydete svou bublinu a bude se vám stýskat, měla by vám tato básnička přivolat bublinku novou.
Všem s láskou, sierra.
Komentáře
| RE: Bublina | moira | 28. 08. 2011 - 12:22 |